Listopad 2015

Dva punče. Já a Ty. Já a Vy.

29. listopadu 2015 v 19:48 | Kamila Kamila |  Básně
Ani se mi nechce věřit
Že poslouchám rap
Ani se Ti nechci svěřit
Ale jde mi to hned
Kecy a kýče
Zalomit klíče
Nedostat se dovnitř
Nebo
Nedostat se ven
Tebou
Brázdím svůj den
Prach
Na písmenkách pod prsty
Strach
Sevřít do hrsti
A zahodit ho
Do první popelnice.
Co chceš více?
Svoboda.
Prachy?
Jsem tam
Žádný strachy
Chrám
Padám.
Na natřepané peří
Jsem jen divokou zvěří
A Ani se mi nechce věřit...

KK.

Výlev č. 5787

26. listopadu 2015 v 17:34 | Kamila Kamila |  Básně
Jak správně prokrastinovat když padá sníh
V temných černých dních
Jak se zachovat
Jak postavit se
Zazmatkovat
Ke všem povinostem
Kakat
Čůrat
Jíst
A kakat.
Falešná či mince zlatá?
Asociační volný verš
Ne moc dobrý verš
Absolutní r.
Je taky dobrý r.
Tak jen seď a žer
Nic nedělej
Jen se lituj!
NE!
Spíše svědomí zpytuj!
Ty ubohá špíno!
Popíjíš víno
Zatímco jiní
Se sakra činí!
Rozvíjí své umy a duše
Ty je míjíš a žiješ suše!
Uuu... Pán P..
Ušel
Klápot klávesnice
Ponurá vesnice
Světelné městečko
Už skonči to, Tečko! .

jooo. to ráda slyším, i když neslyším (aneb nonsence naší doby)

11. listopadu 2015 v 21:10 | Kamila Kamila


Sociální sítě
dělají z nás invalidy
Lidi neslyší Tě
Můžu kecat kydy

Lidi nevidí
a vidí přeci
Můžu hodnotit
sic ne k věci

Protože věcí
se nemohu dotknout
Vody živé
nemohu loknout

Všichni jsme brave
proto, že jsme save
Za svými monitory
Stateční trpaslíci
Dori, Nori a Ori

A kdybychom měli
vyplout s vory
na otevřené moře
Přejít hory
nohami svého oře

Radši bychom před práhem zastavili
Zavřeli dvěře
Pomodlili
Hupky šupky do postele
Spát
A ještě na chvíli
Lajky počítat.

Signály večerního rána

5. listopadu 2015 v 21:42 | Kamila Kamila
Předcházelo:
Křičení do větru
Chození ve svetru
Padal stín
Slza plnila klín
Měli jsme
Máme dream
Nadcházelo:


"Sleduj obzor", já vím
Doháje s tím
Posílat dým?
Kouřové signály
Duševní anály
Emotikona grin
Omlouvám se
Zpět ke kráse
Indiánské bubnování
Čtení zpráv z našich dlaní
Vzkazy, co nesou partneři laní
Nebo poštovní paní
To všechno je k mání
Jsme zváni

I ty.
I ty, Brute!
Pojď, dle básnické chutě.

Emotikona grin

Mami, zase jsem si rozbila... koleno

2. listopadu 2015 v 21:09 | Kamila Kamila |  Básně
-:D
:D
-To není vtip! Nemáš se smát!

-Ty víš, že je to jen maska
Za monitorem pláču
Kapiláry mi praskaj
Ze židle padám, do stropu skáču
Nálada divná, vazká? :D
Takový nálady nebývaj
Nebo aspoň holky je nemívaj
Když já jsem medvědí holčička
co ráda sny pod víčka (nebo jazyk?)
Dredynedredy
Jste to všichni. Dědy vševědy.
Jsi to ty
Brácha
Kousek tmy
Děti, co v potoce se ráchaj
...Jen vzpomínka na sebe samu,
jak jsem si na Bělé rozbila tlamu
U potoka. V kopci.
S dospělostí stáváme se
Sobci


blázen a ještě bláznivější posluchač

1. listopadu 2015 v 21:21 | Kamila Kamila |  Básně
- kámo, vážně. co tě znepokojuje?

- mimojiné fyzika a angličtina
ale taky slova co nejsou líná
vlastně i ta liná
všechno co mě vnímá
rýma
a chlapecká vina
láhev vinná
co duše prolíná
ale to je pohádka jiná
znepokojuje mne má stránka stinná
která vždy někoho stíhá
a já s tím nemžu nic
jsem jen vinna

- ... a pořád mi nedocházelo, co chceš naznačit.

-oni si totiž všichni myslí, že poezie je o naznačování... ale beztak už apollinaire věděl, že to je sračka... a tak vznikla avantgarda!

-a proto ji žeru
že nemá určeného směru
je to pravda věru
a třeba taky kecám
a potřebuju stěru
předtím jsem byla hrubější
ale to pak nikoho netěší
a co je nejtěžší?
říci:
"dobrou noc"