Květen 2016

Slyším to v tichu

17. května 2016 v 13:24 | Kamila Kamila
Nechtěné reakce
Společenské redakce
Nevytoužené věty
Připomínající
Neprolínající
Se světy
Co budeme dělat se světy,
které nám patří?
Budeme je žít za tři
Nebo se necháme po jednom?
Nebo spojit
A obsadit
Jeden svět třemi postavami?
Zkopírovat
Ctrl C, Ctrl V - způsob dnešní lamy
Mít víc stejnech světů, to aby nebyly samy!
Zatímco my jsme sami.
Nebo aspoň já.
Nevim jak ty
Ale vždycky se to dá
Nějak si vystačit
Mít vlastního medvěda
Negativno potlačit
Užít si oběda
Narvat si břicho
A být rád, že je ticho
Který pak už i slyšíš
Když sebe utišíš
Prázdnou frází
Že zas bude líp
Až lidi zůstanou nazí
...přinejmenším, až budem hnít.
Plnění vlastní kapsy hlínou
Ať jsem holkou čilou nebo línou
Stejně mě to dožene
Alespoň zbudou básně složené. :)






Dnes převážně zataženo

17. května 2016 v 10:30 | Kamila Kamila |  Básně
Asi že nesvítí slunce
Tak neumím bláznit
To potom jakobych
Na pobytu v lázních
Seděla. Jenom seděla.
Až pleť přešla by do běla
A zmizela. Jenom zmizela.

Zmizela v bordelu svýho pokoje.
Kde nemožno jakéhokoli postoje
posedu, polehu
Aniž bys nespadl do hnoje
Chuchvalce prachu
papíry, knihy, vinyly
A něco nachuť
Co stejně chutná jak obilí
Dříve mě zdobili
Odrazy paprsků
Ale teď. Teď schovaná v náprstku
Nezachytím ani foton.
Asi mě zabili.
Zabil mě (zv)on.

(Zv)on, naděje na polojasno.


aktualní stav

15. května 2016 v 11:23 | Kamila Kamila
Padnout do postele
S radostným tělem
Padnout do postele
S bezvládným tělem
Ochromeným pozitivnem
který na sebe plivnem
Přes elektromagnetický vlny
Fialové hmoty plní
Stejně jako ty moje vlny
Co se vlní
Napříč dredem
Padnout do postele
Ještě svedem
Do slonů, do bylin
Od víli být ovílin.




Budeš rád/a?

14. května 2016 v 12:07 | Kamila Kamila |  Slovotrysky
Půjdem spolu na zahrádku?
Víš, představuji si, jak si tam sedíme ve své vzájemné přítomnosti a čteme si, nebo se učím francouzštinu a ty přemýšlíš, jak se zbavit prokrastinace nebo si čteš recept na veganského krocana. Sedíme tam za zpěvu ptáků a občasného svitu slunce. Je krásně, ale trošku chladno. Fouká vítr. Fouká nám vlasy do tváře tak, že vždy, když je smíme zahlédnout, nachvilku upoutají naši pozornost a my si pomyslíme, že jsou krásné. Jsme tam v tiché a pomalé obyčejné realitě.


Chodit občas nahý

8. května 2016 v 11:17 | Kamila Kamila |  Básně
Šaty mne nebaví
Tričko mě nudí
A všechno přilnavý
mně přímo prudí.

Vršky se dají
A spodky nesnesu
Raději vidím se
Zabalenou v závěsu

Svetry. Ach. Svetry.
Ti jediní úkol plní
Vlnění kluci,
Co semnou se vlní.

Jak tohle vyřešit
Jak zbourat konvence?
Trošku se prohřešit
Chodit jen v čelence?

Oblečená neoblečená
Rybářskou síť, tu mám.
Krásné kompromisy
Já ale nehledám
I když v nich žiji
Ve více než je zdrávo
Asi potřebuju manuál
Já potřebuju návod!

Ale to už je fuk
Sedím tu v místnosti
Na dredu suk
Kůže obtočena kol kostí.

Občasné slunce
A vítr vlahý
Proč se to nedělá...
Chodit občas nahý...